Poslední možnost volby je nastavení barvy pozadí - jednotlivé popisky jsou myslím velmi jasné - pozadí nově vzniklého souboru může být buď bílé, průhledné nebo podle aktuálně nastavené barvy pozadí.
Po kliknutí na OK se otevře první prázdná plocha. Aby bylo možné v práci v Photoshopu pokračovat, je nutné si popsat alespoň základní nástroje, které budete potřebovat. Všechny důležité nástroje naleznete v tzv. paletě Nástroje. Pokud paletu na obrazovce nevidíte, vyvolejte ji příkazem Nástrojem v nabídce Okna.
Jednotlivé nástroje si nyní popíšeme jen velmi stručně. Podrobně se k nim dostaneme až při popisu konkrétních využití. Na začátek jen několik tipů - nástroje, které mají v levém spodním rohu malou šipičku, mají své modifikace (tj. různé využití). Chcete-li zvolit některou skrytou volbu, klikněte na nástroj levým tlačítkem myši, které nechte chvíli stisknuté - za chvíli se zobrazí paleta se skrytými nástroji. Nebo můžete na viditelný nástroj kliknout myší při současném držení klávesy Alt (na PC).

Vytvoření nového souboru

Stejně jako v jakémkoliv jiném programu lze i v Photoshopu buď pracovat s předem vytvořenou grafikou, nebo vytvářet grafiku zcela od začátku. V případě druhé varianty si nejprve vytvoříme prostor, ve kterém budeme grafiku (obrázek, text atd.) připravovat. Nový soubor se vytvoří stisknutím kláves CTRL+N nebo volby Nový z nabídky Soubor.

Otevře se okno podobné našemu na obrázku. Zde můžeme především nově vznikající soubor pojmenovat. Patrně nejdůležitější je však možnost volby velikosti obrázku, kterou však lze v budoucnu kdykoliv upravovat. Pro volbu velikosti je k dispozici několik jednotek, v praxi budeme využívat nejvíce cm (při přípravě souborů pro tisk) nebo obrazové body při přípravě prezentace například pro web. Připravujeme-li grafiku pro tisk, je důležité zadat také správné rozlišení - většinou 300 dpi, budeme-li pracovat např. s běžnou fotografií. Také volba barevného režimu závisí na druhu použitého výstupu - v RGB budeme pracovat při přípravě grafiky pro web, CMYK je barevný soubor určený pro následné separace (např. pro ofsetový tisk).

Adobe Photoshop

představuje již delší dobu hlavní nástroj pro práci s bitmapovou grafikou. Nejen svojí kvalitou, ale i cenou byl program dosud určen především pro profesionální grafiky. Uvolněním nové "lehké" verze Photoshop LE se však dá předpokládat další rozšiřování mezi uživatele, které grafika neživí, ale baví je. V lehké verzi Photoshopu lze s úspěchem připravovat například grafiku pro web nebo jednoduchou firemní prezentaci. Proto jsme se rozhodli v rámci Grafiky připravit nový rozsáhlý tutoriál, který vám, našim čtenářům, přiblíží práci v tomto vyspělém editoru zcela od počátků. V seriálu se budeme postupně také odkazovat na různé tipy, které již na serveru byly uveřejněny.
V našem popisu budeme vycházet z české verze programu Adobe Photoshop 5.0 pracující na platformě PC. Přihlédneme také k specifikám verze 5.5 a lehké verze Photoshop LE.

Na masku můžeme nyní aplikovat libovolné efekty - např. ji rozostřit filtrem Filters/Blur/Gaussian Blur (Filtry/Rozostředí/Gaussovské). Já jsem na svém obrázku použil tento filtr s parametrem 20. Po aplikování filtru získáme požadovaný efekt - obrázek má své kraje vykreslené "do ztracena".

Samozřejme, že v této fázi můžeme podle libosti měnit barvu pozadí, upravovat nastavení masky, měnit masku atd.

výběr

Nyní si v obrázku vytvořte výběr, který bude nakonec představovat objekt, jehož okraje se budou "ztrácet" v pozadí. Pro vytvoření výběrů můžete použít např. nástroj laso. Ujistěte se, že výběr provádíte v horní vrstvě. Máme-li definován výběr, můžete přistoupit k vytvoření masky vrstvy. Pomocí té můžeme zviditelnit např. pouze část definovanou ve výběru (Reveal Selection z menu Layer, resp. Odkrýt výběr z položky Přidat masku vrstvy z menu Vrstvy) nebo naopak vše ostatní (Hide Slection/Skrýt výběr). My zvolíme volbu Reveal Selection/Odkrýt výběr a vše kromě výběru by mělo zmizet - resp. uvidíte barvu pozadí. V příslušné vrstvě palety Layers/vrstvy se objeví ikona naší masky. S maskou lze dělat spoustu činností, v našem minitutoriálu si jen řekněme, že kliknete-li na ikonku masky (zde na obrázku ten černý čtverec s bílým výběrem), pracujeme nadále s maskou, klikeme-li na ikonu obrázku (čtverec s fotkou přírody), budeme pracovat s obrázkem. Pracujeme-li s maskou nebo obrázkem udává také ikona vedle oka - je-li zobrazen onen kruh výběru jako na našem obrázku, pracujeme s maskou, je-li zobrazena ikona tužky, pracujeme s obrázkem.

Po otevření

budete mít váš obrázek patrně jako pozadí v jedné jediné vrstvě. Zkopírujte proto obrázek do nové vrstvy tak, abychom mohli nezávisle pracovat s pozadím. Provedete to přetažením kopírované vrstvy na prostřední ikonu v paletě Layers/Vrstvy.

Nyní jen pro zopakování: Po zkopírování vrstvy má náš obrázek dvě vrstvy (viz obrázek). Aktivní vrstva je podbarvena modře, kliknutím myši na název vrstvy můžete určit, která vrstva má být aktivní. Přepněte se do spodní vrstvy a vytvořte výběr celé plochy (CTRL + A).

Nyní vybarvíme spodní vrstvu barvou pozadí - z menu Edit/Úpravy zvolte nástroj Fill/Vyplnit (nebo použijte ikonu kyblíčku) a vyplňte vše např. barvou popředí (já měl nastavenou světle zelenou). Paleta vrstev by měla vypadat podobně, jako na následujícím obrázku. Připomínám, že kliknutím na ikonu oka můžete vypnout horní vrstvu a ujistit se tak, jak vlastně vypadá spodní vrstva.

Jak na "okraj do ztracena"?

Ve vašich e-mailech nás žádáte, abychom se více věnovali konkrétním dotazům, které nám zasíláte nebo které pokládáte v diskuzním fóru. Vzhledem k tomu, že řada dotazů se týká výběrů v Adobe Photoshopu, dává tato poradna odpověď na otázku, jak vytvořit u obrázků okraj do ztracena (viz např. dotaz položený ZDE). Ukázka je vytvořena v Adobe Photoshopu 5.5. Celý postup si ukážeme s použitím masky vrstvy, pochopitelně ale, že existuje celá řada dalších způsobů, jak k podobnému výsledku dojít.

Připomínáme, že automaticky (např. na celý adresář) lze tuto funkci použít pouze pro vytváření několika kopií stejného obrázku na jeden list, vytváření "alba" je nutné dělat ručně - tj. nastavit v poli Source typ File (soubor jako zdroj) a následně "naklikat" příslušné obrázky do šablony a tu vytisknout nebo uložit pro externí tisk. Budete-li tímto způsobem vytvářet několik desítek listů za měsíc, pak je pro vás tato volba ideální. Potřebujete-li podobným způsobem připravovat listů mnohem více, pak doporučujeme vytvořit si pro tento úkol v Photoshopu vlastí akci.

Picture Package v Photoshopu 7

Šablony si navíc může uživatel připravit zcela podle svých představ. Stačí uložit definici šablony v textovém formátu do adresáře Presets/Layouts (funguje jak v šesté, tak sedmé verzi Photoshopu). Konkrétní popis vytvoření šablony se lze dočíst jak v nápovědě Adobe Photoshopu, tak souboru ReadMe.txt umístěném ve zmíněném adresáři. Nejedná se však o žádnou programátorskou práci - jednoduše se určí velikost celého listu a poté na jednotlivých řádcích velikosti a pozice vkládaných obrázků, kterých může být na jednom listu až 50.

Picture Package v Photoshopu 6

Sedmá verze Photoshopu obsahuje funkci Picture Package výrazně vylepšenou. Pomocí několika kliknutí myši lze stále umístit na jeden list libovolný počet různě velkých kopií jednoho obrázku/fotografie (podle zvolené šablony), nově však lze velmi snadno do vybrané šablony kliknutím myši umisťovat i další vybrané obrázky umístěné na disku nebo CD disku.
Potřebujete-li umístit více obrázků na jeden list podle stálé šablony, nebo několika šablon, a máte-li k dispozici Adobe Photoshop, pak je tato funkce pro podobné účely ideální. Stačí si vybrat správnou šablonu, zvolit barevný prostor a rozlišení listu, nastavit případné popisky a do jednotlivých pozic šablony vybrat příslušené fotografie.

Picture Package

Potřebujete-li umísťovat více obrázků na jeden list stejným způsobem, nicméně s výrazně více možnostmi než nabízí Contact Sheet, pak je ideálním pomocníkem funkce file>automate>Picture Package. Jejím původním posláním bylo umístit na jeden list kopie jednoho obrázku/fotografie podle vybrané šablony. Ta se dala navíc uživatelsky upravovat a s trochou cviku tak šlo rychle udělat makro, které "nasázelo" kopie jedné fotografie na jeden list naprosto podle vašich představ. Tak tomu bylo v šesté verzi Adobe Photoshopu, kde funkce sloužila opravdu jen k již zmíněnému účelu - umístit na jednu stránku kopie jedné fotografie podle zvolené šablony.

Contact Sheet II

Nejjednodušší cestou jak automaticky umístit více fotografií na stránku jednoho snadno tisknutelného dokumentu je funkce pro tvorbu kontaktů: file>automate>Contact Sheet II. Pomocí této funkce si můžete zvolit adresář obsahující fotografie, velikost výsledného listu (formát a rozlišení) a definovat způsob umístění fotografií na list nastavením počtu sloupců a řádků. Poslední volba umožňuje přidávat k náhledům jméno souboru. Velikost jednotlivých fotografií se vypočítá z ostatních zadaných údajů. Funkce, která je ve stejné podobě dostupná jak ve verzi šest, tak sedm, je praktická a snadno ovladatelná, ale nicméně velice jednoúčelová. Nástroj neumožňuje nastavovat velikosti všech náhledů, natož jednotlivých políček.

Tipy pro tisk více obrázků na jeden list pomocí Adobe Photoshopu

Nejen s rostoucí oblibou digitálních fotoaparátů produkující množství snímků uložených v digitální podobě roste počet e-mailových dotazů na způsob, jak efektivně tisknout více fotografií na jednu stránku.
Způsobů existuje celá řada, my si dnes ukážeme cestu, jak toho snadno dosáhnout v nejrozšířenějším grafickém editoru - Adobe Photoshopu. Ten má funkce pro podobné úkony implementovány spíše okrajově, nicméně v posledních verzích programu velmi propracovaně.
V tutoriálu popisujeme sedmou verzi Adobe Photoshopu, obě zmiňované funkce jsou však dostupné také v Adobe Photoshopu 6 (na rozdíly upozorňujeme v textu).

závěr

Dnes před vámi poblikává dvanáctá a tedy poslední část seriálu věnovaného grafickému editoru jménem Adobe Photoshop. Věřím, že jste se v jeho průběhu něčemu užitečnému přiučili a na závěr přináším přehled klávesových zkratek a několik užitečných tipů a triků.
Je jakousi výsadou skutečných "guru" znát všechny ty kouzelné klávesové zkratky, které mohou ušetřit tolik "namáhavých" pohybů myší. V následujícím seznamu naleznete většinu těch, které jsou funkční ve Photoshopu 7.0 (jistě ale budou z větší části fungovat i na verzích nižších). A pokud jste stejně jako já propadli kouzlu tohoto "grafického udělátka", třeba se díky nim i z vás časem stanou (polo)profesionálové!

historie

John začal obcházet počítačové společnosti. Zastavil se i u Adobe, ti jej však při první schůzce přijali tak nějak neslaně nemastně, takže program nakonec skončil pod jménem Barneyscan XP jako dáreček ke skenerům značky Barneyscan. Tato spolupráce však trvala pouze krátce. Několik měsíců nato u Adobe přeskočila jiskřička, společnost se konečně rozhodla a roku 1988 byla s bratry Knollovými podepsána distribuční smlouva. První verze Photoshopu spatřila světlo světa v únoru 1990. Dalo by se s nemalou příměsí patosu zvolat, že "tehdy se zrodila legenda".
Nové verze následovaly v poměrně rychlém sledu. Přinášely stále nová a nová vylepšení, nové možnosti práce s obrazem, Photoshop se postupně stal standardem v nově se rodícím oboru DTP čili předtiskové úpravy. V září 1994 se objevuje Photoshop 3.0, o dva roky později verze 4.0, kterou lze dodnes s úspěchem používat. Další nové verze přicházejí vždy s přibližně dvouletým odstupem. V současné době aktuální sedmá verze byla vydána v dubnu 2002.
Příští, už poslední část seriálu Základy Adobe Photoshopu přinese přehled užitečných klávesových zkratek, nejrůznější tipy a triky i další zajímavosti vztahující se k tomuto programu.

Stručná historie programu

Velký příběh začal celkem nevinným experimentováním vysokoškolského studenta Thomase Knolla. Pro potřeby zpracování obrázků v šedé stupnici si na platformě Macintosh vyrobil malý prográmek zvaný prostě "Display". Postupně do něj ale začal přidávat nové a nové funkce, až se nakonec odvážil zmínit se o něm svému bratrovi Johnu Knollovi. Ten navrhl další vylepšení a nadhodil také myšlenku komerčního využití programu, který konečně dostal i své "pravé" jméno - Photoshop.

Zajímavá vás,

kde najít na internetu další zajímavosti a informace o Adobe Photoshopu? A jak vlastně tento kultovní program vzniknul? Na tyto i další otázky se pokouším odpovědět v dnešní, už předposlední kapitole našeho seriálu.
Photoshop si od doby uvedení své první verze v roce 1990 stačil vybudovat nesmírně rozlehlou základnu uživatelů. V USA dokonce existuje Národní Asociace Profesionálů ve Photoshopu, která pořádá přednášky a pravidelná setkání profesionálních uživatelů tohoto programu, jejichž hosty bývají světové špičky v oboru a samozřejmě experti na tento program. Největší událostí tohoto druhu ve Spojených Státech a nebál bych se říci i na světě je konference photoshopWorld (www.photoshopworld.com), která se tento rok konala od 19. do 21. února v Los Angeleském Convetion Center. Stejná asociace vydává také magazín Photoshopuser jehož internetovou stránku naleznete na adrese www.photoshopuser.com. Mimochodem, můžete se tam zaregistrovat do NAPP či si tam objednat jeden ukázkový výtisk zdarma.

Závěrem

V nejnovější verzi Photoshopu (7.0) už jsou některé funkce ImageReady také přístupné, zejména se jedná o řezy a přímé ukládání stránek do HTML souborů. Do budoucna to vypadá tak, že oba programy budou postupně splývat a je klidně možné, že nakonec se spojí v jeden (čímž by např. mohla vzniknout úplně nová verze zvaná třeba "iPhotoshop").
A to je konec dnešní "lekce". V příští, už předposlední části tohoto seriálu se budeme zabývat internetovými zdroji spojenými s Photoshopem a povíme si také něco málo o historii tohoto fenomenálního programu.

Práce se soubory

V ImageReady otevřete vlastně všechny soubory, které lze otevřít ve Photoshopu. Naproti tomu jediný formát, do kterého je možné v ImageReady ukládat, je PSD. Zdá se to málo, ale cokoliv dalšího by bylo v podstatě zbytečné. Možnosti exportu jsou poněkud rozšířené, lze ukládat např. i v BMP, TARGA či TIFF. Nejdůležitější funkcí tohoto programu je ovšem export do HTML, tedy do webové stránky (lze ale exportovat samostatně jak obrázky, tak i HTML soubor).
Výborně propracované jsou volby ukládání HTML souboru. Můžete si zde nastavit typ písmen HTML jazyka (malá, počáteční velká, velká), odsazení, typ uspořádání (tabulka/css), vkládání uvozovek, uzavírání tagů, atd. Také lze nastavit vkládání šířky a výšky buněk při uložení v tabulce či pojmenování jednotlivých řezů (obrázků).

Informace

V paletce Informace lze pak zjistit informace o přesných rozměrech každého řezu, případně i kterékoliv barvy v obrázku v hexadecimální tvaru.
Vrstvám lze snadno a rychle přiřazovat různé styly, vlastnoruční nastavování těchto voleb však v ImageReady chybí. Tuto a další možnosti získáte po kliknutí pravého tlačítka na některou vrstvu v paletce Vrstvy. Z každé vrstvy lze například jediným kliknutím vytvořit řez či obrazovou mapu. V paletce Vrstvy lze také volit různé vzájemné interakce vrstev, stejně jako v PS.

Nové možnosti

V horní části hlavního okna dokumentu se nachází čtyři záložky - Originál, Optimalizovaný, 2 najednou a 4 najednou. Jedná se o zobrazování více možností optimalizace obrázku najednou, hodí se zejména v okamžicích kdy si nejsme jisti, který typ optimalizace (zda JPG, GIF nebo PNG) by byl nejvhodnější a proto se raději na vlastní oči přesvědčíme, můžeme zároveň i sledovat velikost výsledného souboru. Pokud zvolíme jeden nebo více řezů, zobrazí se optimalizace právě a jen těchto řezů.
V dolní části hlavního okna dokumentu můžeme zase sledovat aktuální zvětšení, celkovou velikost dokumentu, případně výslednou velikost obrázků z jednotlivých řezů. Informace dole lze však libovolně přizpůsobovat (prostě na ně kliknete levým tlačítkem a vyberete si z nabídky).

Řezy v obrázku

Řezy se v obrázku jeví jako (obvykle, lze si to přizpůsobit) modře ohraničené obdélníky s číslem a informační ikonkou v levém horním rohu. K označování řezů slouží nástroj Výběr řezu, který nalezneme pod ikonkou nástroje Rozřezání. Řezům lze kdykoliv upravovat rozměry za pomoci malých čtverečkových úchytů v rozích a uprostřed stran. Aktuálně zvolený řez se vyznačuje (opět dodávám "obvykle") oranžovým ohraničením a "nezešednutím".

Nástroj rozřezání

S jeho pomocí tvoříme tzv. řezy, což jsou vlastně jednotlivé obrazové části webové stránky. Máme-li grafické menu, které se s nájezdem myší na jednotlivé položky mění, musíme vytvořit řez z každého tohoto tlačítka. Nutno podotknout, že text vytvořený v ImageReady nebo Photoshopu nástrojem Text je z hlediska webové stránky brán taktéž jako obrázek. Často se stránky skládají hned z několika obrázků různého typu - jednou je to několik primitivních tvarů typu čtverce nebo jiného mnohoúhelníku, jindy jde o fotografii. Proto je dobré vytvářet samostatné řezy i z těchto částí obrázků a určovat jim různé typy komprese, respektive optimalizace.
U každého řezu lze totiž dopodrobna volit typ optimalizace (různé druhy GIF, JPG nebo PNG), odkaz či obrazovu mapu, na kterou má směřovat (pokud má jít o odkaz), animaci nebo rollover (obrázek, který se zobrazí po nájezdu myší - paletka Rollover). Existuje zde také možnost definovat řez jako neobrazový a vložit do něj text, jenž se bude v HTML jevit skutečně jako text. Navíc lze určit i barvu pozadí tohoto textu (paletka Řez).

Situace tedy dnes vypadá následovně: ve Photoshopu webdesignér navrhne grafickou podobu svých stránek. Pokud je opravdu velmi jednoduchá, může ji rovnou z Photoshopu exportovat do webové stránky. Jakmile však tvůrce staví poněkud složitější konstrukci, obvykle se přepne do ImageReady, což lze provést stiskem jediného tlačítka v panelu nástrojů Photoshopu, a v něm dodělá potřebné složitější prvky, jako jsou například odkazy, měnící se tlačítka, animace, apod. Pokud běží oba programy, ImageReady i PhotoShop současně, přenášejí se mezi nimi změny v souboru zcela automaticky.