Pro završení

našeho stručného seznámení s nastavováním tónového rozsahu dodejme, že na popsaném principu pracují funkce "automatické" korekce obrazu (např. Automatické úrovně), které řada uživatelů používá často bez vědomí toho, co se s obrazem vlastně děje. Bitmapový editor dělá přesně to, co uživatel při náhledu na histogram - konkrétně Photoshop nastaví bílý bod na nejsvětlejší a černý bod na nejtmavší obrazové body v každém kanále (program pracuje s určitou tolerancí cca 0,5% aby eliminoval extrémní hodnoty obrazových bodů) a podle toho úměrně přerozdělí tónový rozsah obrázku. Znamená to tedy, že automatické korekce fungují pouze u některých typů obrázků a výrazně přesnějších výsledků se dosahuje při ručním nastavování. V dalších pokračováních seriálu proto přineseme některé praktické tipy, jak pracovat s korekcí tónových rozsahů u konkrétních typů obrázků.